Každou hodinu začne na světě asi milion a čtvrt prezentací, což znamená, že každou vteřinu někde na světě okolo 350 spíkrů spouští první slajd své prezentace.

349 z nich dělá něco špatně, protože podlehli některému z prezentačních mýtů. Když dočtete až do konce, napříště už můžete být proti třem častým mýtům imunní.

Mýtus 1: Předám toho co nejvíc

Většina prezentujících se podvědomě snaží využít prezentaci na maximum – je to přece jedinečná šance ukázat se před desítkami či stovkami posluchačů.

To je naprosto v pořádku. Často ale prezentující volí nejhorší způsob, jak toho dosáhnout. Snaží se do prezentace napěchovat všechno, co je po ruce: „Tady mám ještě jednu fantastickou statistiku z toho maďarského časopisu. Tahle vizualizace mi dala tolik práce, tu nemůžu vynechat.“

Podléhají mýtu, že je cílem prezentace předat vyčerpávající množství informací. Není! Prezentace není disertační práce. Je omezená časem a schopností posluchačů vnímat.

Cílem prezentace není předat všechno, co máte, ale nabídnout ochutnávku. Prezentace je jako filmový trailer. Publikum má naladit, nadchnout, ale ne ubít přívalem faktů do bezvědomí.

Mýtus 2: Dodržím pár zažitých pravidel a budu z obliga

Prezentace má mít na začátku slajd s agendou. Mýtus! Žádný takový nepotřebujete. Zvlášť u kratších prezentací je naprosto zbytečný. Když zůstanu u filmových analogií, líbil by se vám film, který by vám hned na úvod v odrážkách vyjmenoval, co všechno vás čeká? Jděte radši rovnou k věci.

Další zažitá věc: Logo na každém slajdu. Také mýtus! Abych parafrázoval Nancy Duarte, americkou autorku mnoha skvělých knih o prezentacích:

Pokud někdo po 15 minutách nebude tušit, jakou společnost zastupujete, chybějící logo na slajdu bude váš nejmenší problém.

Zbavte se nejen loga, ale vyčistěte své slajdy od veškerého dalšího vizuálního balastu – opakujících se zápatí, čísel stránek, textur, ornamentů a rádoby-vtipných obrázků.

Drtivou většinu svých slajdů začínám tvořit s prázdnou bílou plochou nebo s layoutem Pouze nadpis. Když pracujete jako interiéroví designéři, taky se vám bude lépe začínat s prázdnou bílou místností než s obývákem zaplněným béžovou pohovkou, perským kobercem, spoustou dalších tretek a vysavačem postaveným v koutě.

Mýtus 3: Bez Děkuji za pozornost to nejde

Jestli je vysavač v koutě obvyklým klišé českých obýváků, slajd Děkuji za pozornost je jeho prezentačním protějškem. Už asi nezjistíme, koho jako prvního napadlo umístit na poslední slajd tuto prázdnou frázi, ale z nějakého záhadného důvodu je součástí skoro každé prezentace. Tak tedy jednou provždy: Poděkujte za pozornost posluchačům ústně, ale závěrečný slajd využijte účelněji. Napište na něj svoje call-to-action. Bez okolků divákům naservírujte, co po nich chcete.

Poslední slajd bývá vidět i během následné diskuse, takže vaši výzvu-k-akci budou mít neustále na očích.
A protože i tento článek je omezený asi třemi tisíci znaků, nebudu podléhat hned prvnímu z mýtů a snažit se do něj dostat všechno.

Pokud chcete pokračovat v boření prezentačních mýtů, nahlédněte do knihy Odprezentuj nebo si pusťte jeden z mých kurzů na Seduo.cz. Držím palce při příští prezentaci.
Marek Hrkal, tvůrce prezentací a zakladatel odprezentuj

Podívejte se na krátké video – výběr z přednášky na konferenci Interiéry 2020: