Sklo zakládá svou oblíbenost na jedinečné vlastnosti a tou je odrazivost (refl exe). V zásadě platí, že lesklé materiály odrážejí světlo, a tudíž prostor opticky zvětšují, naopak matné materiály světlo pohlcují a prostor se zdá menší. V interiéru se tedy sklo využívá zejména pro optické zvětšení jednotlivých místnost í, a to ať už volíme čiré sklo, které je průhledné a poskytne přehled i o dění ve vedlejší místnosti, anebo neprůhledná lesklá skla či zrcadla, která odrazí pouze prostory, ve kterých jsou umístěna. Obecně platí, že tmavé teplé barvy prostor zmenšují, světlé barvy naopak pomáhají opticky prostor zvětšit. Navrhování skla do interiéru má svá jedinečná specifi ka a vyžaduje znalost tohoto materiálu. Tmavé sklo díky zřetelnějšímu zobrazení předmětů v něm odražených vyváří hloubku prostoru, což může být žádoucí nebo naopak rušivé. To platí o obkladech z lakovaných skel i o zrcadlech.

Umístění skla v interiéru

Použití skel a zrcadel v interiéru má svá jasná pravidla, a aby fungovalo dle představ investora, je třeba tato pravidla respektovat a odrazivé plochy správně umístit. Nap říklad zrcadlo lze využít k přivedení světla do interiéru nebo k samotnému zrcadlení. Špatná volba může představovat světlo odražené přímo do očí nebo obličej ve stínu v případě, že využíváme primární funkci zrcadla.

Hra světla a reflexe

Požadavek na vysokou refl exi při zachování transparentnosti skla vycházel především z architektonických požadavků na fasády budov, které vznikaly v druhé polovině minulého století. Původně fasádní skla (Stopsol) poskytují nejen funkční ochranu proti slunečním paprskům, ale zároveň propoušt ějí světlo dovnitř budovy a zajišťují soukromí pro její uživatele. Vysoká intenzita denního světla totiž způsobuje, že člověk kráčející podél takto zasklené budovy, vidí pouze svůj odraz jako v zrcadle, aniž by dokázal rozeznat prostor za sklem. Tento efekt lze snadno převést i do interiéru a vytvořit tak polopropustnou zrcadlovou stěnu. Ideální řešení pro šatní prostory, prvky obývací stěny a skříní, jejichž obsah má být variabilně oku skrytý, anebo přiznaný vnitřním podsvícením.

Matné povrchy a sklo se saténovou úpravou

Jak bylo již uvedeno, může být reflexe v některých případech nežádoucí, a to z hlediska funkčního i z hlediska designu. Díky pokročilým výrobním technologiím lze základní vlastnost skla – odrazivost – potlačit. Speciálním procesem naleptání se z přirozeně lesklé plochy stává sametový povrch. Technologie leptání napomáhá snadnější údržbě a matný povrch se často volí pro měkké filtrování světla a zajištění určité míry soukromí. Ve škále skel se saténovou povrchovou úpravou nalezneme produkty, jako jsou Matelux®, který si zachovává průsvitnost (míra prostupu světla je stejná jako u čirého skla), a Matelac®, barevné lakované sklo vhodné pro obklady stěn, nábytku i vodorovné plochy polic a stolů. Sklo Lacobel®, jeho lesklý „parťák“, má stejné využití a naopak reflexní povrch. Novou barevnou škálu z roku 2021 naleznete na www.agc-yourglass.com.

Plochy typické i atypické

Pokud se tedy oprostíme od klasického schématu, že skla patří do oken a zrcadla na chodbu a do koupelny, můžeme se dostat k celé řadě zajímavých realizací a využití zrcadel a lesklých či matných skleněných ploch. Transparentní prvky, dělicí příčky, výplně dveří a nábytkových dvířek tvoří bezpočet aplikací pro průhledné a průsvitné sklo. Lakovaná skla i zrcadla lze využít jako obklady v soukromých i veřejných prostorech. Téměř bezspárové obložení velkoformátovými skly zvolené barvy, v lesku nebo matu lze použít v kuchyních, koupelnách i hotelových lobby. Přestože se sklo pravidelně vyskytuje na předních příčkách mezi nejpoužívanějšími materiály pro oživení interiéru a dotvoření správné atmosféry, stále nejsou všechny jeho přínosné vlastnosti a úpravy plně rozšířeny do povědomí odborné či širší veřejnosti. Díky vybraným unikátním vlastnostem navíc mohou skla doplnit nebo plně nahradit některé jiné interiérové materiály. Zkrátka limitem skel není zpracování, ale jen naše vlastní fantazie.

Typy interiérových skel

  • Čiré sklo je základem většiny následujících úprav, ale samozřejmě ho lze použít i samostatně. Jeho výhodou je snadná údržba.
  • Mléčné sklo (někdy nazývané matné) je z jedné strany zdrsněné, což vytváří průsvitný efekt – propouští světlo, ale nelze skrz něj vidět, což z tohoto typu skla dělá skvělého kandidáta na výplně dveří či dělicí příčky prostor, kde chceme soukromí.
  • Pískované sklo je další z typů povrchových úprav, kterou se na povrchu skla vytvoří mikroskopické prohlubně, čímž vznikne výsledný matný efekt. Pískovat lze celé plochy, efektivnější je ovšem pískování zvolených dekorů. Oproti mléčnému (chemicky matovanému) sklu je náročnější na údržbu a čištění.
  • Tónované sklo, tedy sklo barvené ve hmotě, přichází do módy především v posledních několika letech. Lze vyrobit průhledné (lze vidět skrz) i průsvitné (nelze vidět skrz, ale propouští světlo), je tedy ideálním doplňkem interiérů, do kterých chceme vnést trochu barvy.
  • Lakované sklo je neprůhledné a neprůsvitné, jelikož jde o skleněnou plochu na jedné straně opatřenou barevným lakem. Využití najde zejména jako obklady, ale lze je upravit i jako sklo bezpečnostní (použitím bezpečnostní fólie).
  • Vzorované (vitrážové) sklo zažívá v současných interiérech znovuzrození. V popředí stojí moderní lineární vzory, které nahrazují v minulosti velmi používaná skla typu Chinchilla, Konfeta, Sahara apod. Unikátním materiálem, který nemá konkurenta, je velmi známé „drátosko“ (sklo s drátěnou vložkou), typické ve starší výstavbě pro venkovní aplikace zábradlí a výplní vchodových dveří. Své uplatnění nachází v interiéru v industriálním stylu, v rezidenční i komerční výstavbě, a to jak jako designové řešení, tak jako funkční prvek, navíc s požární odolností.
  • Zrcadlo najdeme v každé domácnosti. Jeho funkce zrcadlení je nezastupitelná. Málokdo však ví, že existují v několika barevných variantách. Navíc, současná zrcadla jsou ekologická a mají delší životnost.