Stavební sklo je v moderním interiérovém designu ceněno pro svou univerzálnost, estetiku i praktické vlastnosti. V interiéru nachází široké využití – od prosklených příček, dveří a zábradlí až po obklady stěn nebo nábytek. Díky rozmanitosti typů skel jej lze    snadno kombinovat s dalšími materiály, jako jsou dřevo, kov nebo beton, a dosáhnout tak žádaného stylu. Životnost skla je velmi dlouhá a počítá se na tisíce let. V případě, že doslouží, může být 100% recyklováno.

Jelikož je výroba skla extrémně náročná na energie, společnost AGC dlouhodobě hledá způsoby ke snížení dopadu jejích aktivit na životní prostředí. Strategii tvoří dva základní cíle: být v přední linii při vývoji nových produktů a přinášet klientům udržitelné výrobky. Druhým cílem je, aby byly při výrobě těchto produktů používány technologie, které budou nejvhodnější z ekologického hlediska, budou snižovat emise CO2 a minimalizovat negativní dopad na životní prostředí. Tento přístup zahrnuje získávání udržitelných surovin, zvyšování podílu recyklovaných střepů
a využívání nových technologií a obnovitelných zdrojů energie při tavení skla.

Významným krokem ve snaze dosáhnout uhlíkové neutrality je pilotní projekt Volta, financovaný z Inovačního fondu Evropské unie. Své síly v něm spojili globální výrobci plochého skla a lídři v oblasti udržitelnosti – společnost AGC a Saint-Gobain. „Ve spolupráci s firmou Saint-Gobain jsme vypracovali návrh středně velké hybridní sklářské pece na ploché sklo, který výrazně snižuje přímé emise CO2. V rámci tohoto projektu jsme zrekonstruovali výrobní linku na vzorované sklo v našem závodě Barevka v Dubí u Teplic na vysoce výkonnou a moderní linku, která je z 50 procent elektrifikována a z 50 procent poháněna kombinací kyslíku a plynu, přičemž se zaměřujeme také na použití vysokého podílu recyklovaných materiálů. Provoz nové pece jsme spustili v únoru 2025,“ vysvětluje ředitel závodu AGC Barevka Jiří Pilný. Projekt VOLTA je milníkem ve vývoji výroby skla coby tradičního českého řemesla, v tomto případě ovšem s celosvětovým přínosem pro dekarbonizaci průmyslu plochého skla.

Závod Barevka s více než stoletou tradicí

Závod Barevka v Dubí vznikl již v roce 1912, tj. před více než sto lety! Jeho jméno odkazuje na širokou škálu barevných plochých skel, která vyráběl. Již od samého začátku se zde rodila dnes již proslulá skla s drátěnou vložkou („drátoskla“) a lité sklo s ornamentními vzory. V roce 1948 měl závod nejmodernější výrobu litého skla v Evropě. V roce 1982 výroba kompletně vyhořela, a bylo proto nutné postavit zcela nové linky. Roku 2005, tehdy již jako závod v nadnárodní společnosti, zahájil výrobu matovaného skla Matelux. V letošním roce do tradiční výroby zasáhla modernizace, která závod posunula do role průkopníka nových udržitelných technologií výroby plochého skla.

Cirkularita plochého skla

Co to znamená v číslech
Zvyšování podílu střepů při výrobě nového skla ≥ 50 % 1 tuna střepů = ušetří 1,2 tuny primárních surovin
Tavení střepů vyžaduje podstatně nižší teplotu než tavení primárních surovin (sklářského písku, sody a vápence)
Snížení emisí CO2 a zabudovaného uhlíku 10,3 kg CO2 ekv./m2 při výrobě běžného skla 4 mm vs. max 5,8 kg CO2 ekv./m2 při výrobě Low-Carbon Glass 4 mm (skla se sníženou uhlíkovou stopou)
100% recyklovatelné, ale… 90 % „vysloužilého“ plochého skla je downcyklováno do jiných produktů (lahve, izolace) nebo končí na skládkách
Pouze 10 % plochého skla se vrací v uzavřené smyčce do výroby plochého skla
Střep nad zlato: důležité je správné třídění a sběr s důrazem na čistotu střepů* 3 kvality odpadního skla definované AGC:
kvalita A – čiré a extra čiré ploché sklo s povlakem nebo bez něj; čiré tvrzené ploché sklo rozbité na střepy/fragmenty – je možné pro přímé použití v tavicí peci
kvalita B – vrstvené ploché sklo čiré nebo exra čiré s povlakem nebo bez něj, včetně PVB/EVA fólie
kvalita C – čiré a extra čiré typy plochého skla, včetně dvojskel a trojskel (s distančním rámečkem) s povlakem nebo bez něj
*kvalita B a C – vyžaduje další třídění a úpravu


*Odpadní sklo smíchané se zbytky stavebních materiálů (beton, suť, kameny, kov, dřevěné, plastové rámy, keramika, ostatní sklářské výrobky, ale např. i lahve, obaly aj.) nelze ani po úpravě použít pro výrobu plochého skla, neboť obsah znečišťujících látek má vliv na kvalitu nového skla.

Správnou praxi ovlivňují v současné době ekonomické, legislativní, logistické i technologické limity. Snahy výrobců směřují k tomu, aby se zvyšovalo procento recyklace v uzavřené smyčce (tj. z plochého skla opět ploché sklo) a bylo dosaženo cílů, které stanovila Evropská unie, do roku 2030 snížit emise o 30 % a do roku 2050 být klimaticky neutrální.

Foto: archiv firmy