Napsala jsem učebnici, jak používat program SketchUp. A proč?

Nejen že jej využívám ke své práci a školím, ale nedám na něj dopustit nikde, kde je třeba rychle a poměrně jednoduše vymodelovat prostorové řešení. Má využití v mnoha profesích, ale asi nejvíc ho používají interiéroví návrháři a výrobci nábytku.

Základem všeho je kvalitně zpracovaný model. A to obnáší být opravdu při práci pečlivý a – i když to spousta návrhářů nerada slyší – i přesný. Jen tak si ušetříte následnou práci při tvorbě vizualizací.

Často se mě studenti ptají, proč dodržovat orientaci ploch, proč používat skupiny a komponenty, proč se učit klávesové zkratky?

Odpověď je vcelku jednoduchá – při samotné práci se SketchUpem vás to nestojí moc práce, ale obrovsky si tím ušetříte čas při dalších úpravách projektu.

Málokdo si uvědomuje, že některé vizualizační programy nejen neberou v potaz materiál na rubové straně plochy, ale dokonce jej ani nemusí vidět. Stejně tak si ne každý uvědomí, že seskupování ulehčuje manipulaci s prvky, ale navíc funguje jako jakýsi „zip“, výrazně zmenšuje výsledný soubor. A hlavně! Je-li stejných prvků v modelu víc, určitě je lepší je mít jako komponenty (knihovní prvky SketchUpu), můžete je pak upravovat všechny najednou! Nic nešetří čas při práci tak, jako hromadná změna materiálu sedáku židlí v konferenčním sále. A klávesové zkratky? Od čeho máme dvě ruce? Dvě ruce pracují rychleji, efektivněji a s menší námahou než jedna. Učte se klávesové zkratky, pomáhají…

Nicméně stále považuji za nejdůležitější při práci s programem (jakýmkoli) myslet! Tím myslím přemýšlet.

Nejhorší je, pustit se bezhlavě do „tahání čar“. Čas, který věnujete přemýšlení o modelu, o jeho tvaru, jak jej nejlépe dosáhnout, jak zkombinovat základní nástroje s pomocnými pluginy, se vám bohatě vrátí při samotné práci na modelu.

SketchUp opravdu můžete přirovnat k šachům. Základní nástroje (figurky) jsou jednoduché, logické a naučíte se je snadno. Ale používat je tak, abyste došli k žádanému výsledku, to už znamená zkoumání, cvik, přemýšlení a v podstatě celoživotní učení. Stejně jako u šachů… Nelze ustrnout jen u zažitého postupu. Učte se nové možnosti, nebojte se zkoušet doplňkové pluginy, nemusíte je používat denně, ale občas vám ulehčí život.

Stojí za to si občas projít „Extension Warehouse“ – jakýsi sklad pluginů dostupný přímo z prostředí SketchUpu. Ale stejně tak se zaregistrujte i na www.sketchucation.com, i tam je obchod s pluginy, některé najdete jen tady. Existuje obrovské množství výukových videí na kanálu Youtube, prohlížejte je. Já vím, že to všechno stojí čas, kterého se obvykle nedostává, ale on se vám vrátí, věřte mi.

Nemyslete si však, že vytvoření modelu znamená lusknout prsty a mám to! Ano, existuje už obrovské množství dobře zpracovaných knihovních prvků, materiálů a doplňků. Ale stále je třeba to vše vymyslet, sestavit tak, aby to dávalo smysl a sloužilo požadavkům klienta, vyhledat vhodné textury, prostě dodat celému modelu (nenapadá mě vhodnější slovo) šmrnc. A v případě zařízení na míru stejně musíte modelovat a řešit nejen tvar ale i možnost fyzického vypracování.

Prostě práce interiérového designéra je z větší části přemýšlení nad nápadem, až potom nastoupí samotný model.

A tady už je zapotřebí nástroje, který vám práci ulehčí a zpříjemní, a to SketchUp určitě je.
Co říct závěrem? Snad jen to už okřídlené:
„Nepanikařte, opravdu k tomu není při práci se SketchUpem důvod“.