Nedávno se mi stala taková příhoda s kalkulací na poradenství a při té příležitosti jsem si vzpomněla na své první NE směrem ke klientovi.

Nejdříve ale ta letošní zápletka. Kontaktoval mě klient s žádostí o konzultaci v oblasti výběru barev do interiéru s tím, že na mě dostal dobrou referenci. Shodli jsme se na termínu, jen jsem čekala na zaslání nových vzorkovníků od výrobce barev, které klient požadoval použít. Než došlo na schůzku, poslala jsem klientovi pro jistotu informaci ohledně ceny za konzultaci a dopravu. Druhý den ráno jsem dostala odpověď, že mé služby jsou příliš drahé a že si je jako důchodce nemůže dovolit. (Hodinová sazba při konzultacích 1500 Kč + doprava 10 Kč/km, celkem to vycházelo na 2 tis. Kč, ceny mám uvedené na webových stránkách)
Pobavila mě poslední věta z jeho e-mailu, kde píše, že by o služby ale zájem měl, když bych slevila na celkovou částku 500 Kč. Ano, počítáte správně: hodina u klienta, hodina na cestě plus příprava, mínus náklady na pohonné hmoty. Dostáváme se na opravdu zajímavou hodinou sazbu, co myslíte J
Konec této epizody byl rychlý. Odpověděla jsem slušně, že ceny jsou takové, jaké jsem zaslala, a že přeji šťastnou volbu jiného designéra i barev do interiéru.
Pevně věřím, že nikdo z vás čtenářů – designérů za tuto částku nikam nejel!

A teď mé první NE.
Je to více než deset let. Dostala jsem zakázku na návrh celého podkrovního bytu s tím, že to nespěchá. Hned po uhrazení zálohy přišla zpráva, že to vlastně spěchá, protože řemeslníci potřebují znát rozvody. No nic, člověk chce vyjít klientovi vstříc, tak odloží rozpracované a jde na to. Začnu jako vždy dispozicí, z které je jasné, kde by měly rozvody být, a jedu na konzultaci. Klientka začíná být nepříjemná, podrážděná, nic se jí nelíbí, vše je dle jejího názoru v podstatě špatně – argumenty žádné, důvěra v mé schopnosti ani znalosti ani náhodou. Atmosféra houstne a do toho se přidá ke konzultaci matka klientky. Celý návrh kuchyní mi strhá s tím, že ona ví, jak to má být, protože je žena v domácnosti již 20 let. Poslední kapkou bylo, když dámy nechápaly, proč se nemůže jejich bojler na ohřev vody vejít do horní kuchyňské skříňky o hloubce 30 cm.
Ustála jsem to, byla jsem slušná a profesionální až do konce – aspoň si to tedy myslím. Byl to však zážitek plný negativních emocí, na který se nezapomíná. Druhý den ráno jsem napsala zprávu, že odstupuji od projektu a poslala jsem celou zálohu nazpět. Věděla jsem, že tohle by nemohlo mít dobrý konec, to by mi zničilo nervy a chuť od další práce, o realizaci a doplatku za služby ani nemluvě. Takové vibrace jsem od té doby naštěstí u klientů nezažila a doteď jsem ráda, za své NE.

A moje rada: jestli opravdu cítíte, že to nebude s klienty fungovat, řekněte prostě NE! Je to nejlepší volba pro obě strany.

Foto: Pexels.com – Cottonbro