Jak se navrhuje v Austrálii?

Tentokrát jsme se ptali na zkušenosti a praxi na dálku. Zpovídali jsme Vladi Rosolovou, která v současné době pracuje pro významnou společnost Electrolight v Sydney, která patří v oboru mezi australskou špičku a každoročně získává australská i mezinárodní ocenění. Vladi má za sebou řadu zajímavých studií od pozemního stavitelství a architektury na Stavební fakultě ČVUT v Praze přes studium na Fachhochschule ve Frankfurtu nad Mohanem až po kurzy kresby a malby na AVU Praha a u Borise Jirků a Vladimíra Větrovského a semináře o barvách a umění u Jörga Hermanna Schrödera. V České republice působila po studiích přes šest let v architektonickém ateliéru AVE architekt v Plzni. V roce 2012 se rozhodla pro odchod do Austrálie, kde našla uplatnění v oboru Lighting Design. Kromě navrhování osvětlení je také zanícená horolezkyně, k čemuž se dostala až při pobytu v Austrálii.

Máte za sebou velmi zajímavé vzdělání.
Kterou školu považujete za nejužitečnější a proč?

Nedá se říci, že některá škola byla užitečnější než druhá. To, co mi každá z nich dala, jsou zdánlivě různorodé kameny do mozaiky znalostí, které teď mohu naplno uplatnit v mé současné práci v Electrolight. Vždy jsem byla fascinovaná fyzikou a matematikou a současně jsem milovala kresbu a malbu. A právě způsob práce v Electrolight v sobě spojuje toto všechno – velmi kreativní komponent je vyvažovaný požadavkem ryze technických znalostí.

Pro mě je výrazných několik zkušeností, které mě velmi motivovaly. Fakulta architektury na Fachhochschule Frankfurt am Main mi ukázala jiný přístup k výuce, mnoho modelů a diskusi ve skupinách, „hands on work“, práci s hlínou, formami a tvary. Za další důležitou část vzdělání považuji kurzy malby a kresby zejména Borise Jirků a Vladimíra Větrovského, které prohloubily mé vnímání prostoru a barev. Na seminářích Jörga Hermanna Schrödera o barvách a chování světla v prostoru se mi otevřel úplně nový svět.

V současnosti studuji Illumination Science u Wendy Davis na Sydney University a to je další úžasná studijní zkušenost, zase úplně jiná. Naposledy jsem dělala práci na téma lidský vizuální systém – světlo a neurověda za tím, co vidíme, aplikované na příkladu zobrazovacích technik v umění. To mě momentálně velmi fascinuje.

Jaká byla praxe v oboru v České republice?
Jaký projekt byl pro vás nejzajímavější?

Pracovala jsem vždy v menších ateliérech. Velmi zajímavá byla spolupráce na restauraci Slunečnice v Plzni, kam jsem přišla s návrhem použít hliněné omítky, protože v té době jsem se zajímala o přírodní stavění a využití minima syntetických materiálů v budovách. Současně hlína je materiál tvárný a lehce formovatelný. A jsme zase u forem a s nimi souvisejícího světla.