Dostávám někdy i provokativní otázky, z čeho se dělají rakve, nebo jak vydrží topůrko z topolu. A jedna návrhářka mi psala
– proč vůbec v dnešní době mít v interiéru dřevo?
Odpověď jsem si rozdělil na část konkrétní, řekněme věcnou a část poetickou, romantickou, chcete – li.
Ta věcná – položte na chvíli ruce na přírodní dřevo a pak na sklo, nebo jiný materiál. A ruce vám odpoví samy. Řeknou vám, že dřevo žilo, bylo živé a ve stromech bylo s člověkem od chvíle prvních primátů, bylo na zemi mnohem dřív než my. Nemáme nic bližšího, příjemnějšího a teplejšího. Právě v době rozvoje techniky, technologií a „umělin“ dřevo potřebujeme jako protiváhu, jako jistotu.
Bez dřeva není domov! Bez dřeva v bytě, kanceláři, se nebudete cítit dobře.
Na chvíli snad, možná. Dlouhodobě ne. Dřevo úzce souvisí se zdravým životním stylem nejen dnešním, ale všech časů. Myslíte, že předkové žili dřevem obklopeni proto, že bylo dostupné? To jistě taky, ale hlavně pro jeho vyzařování, energii, kterou může mít jen život. Nebo vyprávění o životě. A právě ve dřevě je zapsaný život stromu, mnohdy mnohem delší, než je ten náš, lidský.
My si jen namlouváme, že jsme páni tvorstva, je to klam a mam, blbost. Jsme součást přírody a kdykoliv na to zapomeneme, sami se trestáme.
Je taky otázka, kde a jak člověk – váš klient žije. Pokud je každý den v parku, v sadě, žije na venku, hrabe se v hlíně či zápolí s krtkem a mšicemi, může být otázka dřeva bezpředmětná. Ale většina lidí dnes přebývá ve městech, „zdmi od oblohy oddělení“ i od přírody, kterou už jen navštěvují. A právě jim dřevo a další přírodní materiály dají zapomenout na cizotu, chlad či osamění.
Pro někoho je důležitá i tzv. ekologická stopa – dřevo žádnou negativní nemá. Ze země žilo a v zem se navrátí.
Poetická část odpovědi? Tak třeba u dřeva si ohříváte nejen ruce, ale i srdce. Se dřevem si připomínáme i vlastní kořeny. Zapomeneme na to, že jsme tu na chvíli a jde to úplně samo. Dřevo nám i doma zvedá hlavu nahoru, jakoby do korun. Dřevěný amulet dává ochranu těm, kdo mu věří.
A teď vidím, že jsem použil mnoho slov a možná jsem měl odpovědět jednou větou:
Proč dřevo v interiéru? Protože je člověčí, je naše!
Chcete vědět o dřevu více?
Přečtěte si knihu Velká kniha o dřevě, která je nástupkyní knihy Dřevo krásných stromů z roku 1998. V současné chvíli je na trhu už druhé vydání s novou obálkou.
Martin Patřičný o Velké knize o dřevě:
Při práci na této knize jsem měl možnost se poučit z mnoha nedostatků a omylů jiných knih o dřevě, které se mi dostaly do rukou. Z nedostatků a mnohdy i chyb, které mi vadily. Na rozdíl od píšících intelektuálů, tvořících od stolu, jsem měl za sebou, nebo spíš v sobě velkou zásobu zkušeností s prací se dřevem v různých oborech. Z prací, které jsem dělal vlastníma rukama a mnohdy od začátku – od poražení stromu a sušení až do konce, po finální povrchovou úpravu.
Byl jsem rád, že knihu přečetli čtyři pedagogové z Lesnické a dřevařské fakulty Zemědělské univerzity v Praze, jejichž připomínky jsem zapracoval. A tam kde nevím, říkám prostě – nevím. Nikdo nevíme dost.
Proč byste tuhle knihu měli mít?
První důležitá věc, kterou v ní najdete, je strom. Pro pochopení dřeva jako nejlepšího a nedostižného „lidského“ materiálu je tohle základní – dřevo se totiž nevyrábí, dřevo rostlo, žilo v kmenech. Není přírodní, je to samo svědectví přírody. Zápis života.
Za druhé -V jiných knihách do nekonečna listujete různými vzorky dřev, stovky vzorků vám za chvíli připadají jako sborníky tapet a ještě přitom mnohdy nevíte, jak jsou ty vzorky vlastně velké, v jakém prostředí jsou fotografované, a zda jsou přírodní, nebo něčím napuštěné…někomu to možná stačí, mně tedy ne!
Proč?
Hlavní řezy dřevem jsou 1:1, čili kus co v knize vidíte je právě tak velký ve skutečnosti. Část je vždy přírodní a část opatřená voskem či olejem. Odlišíte na první pohled. Fotografoval jsem je venku, nedosvěcoval uměle a chtěl jsem, abyste měli co nejvěrnější představu skutečnosti.
Třetí bod
Různé druhy dřev ukazuju i ve skupinách, protože teprve vzájemným srovnáním si uděláte představu o textuře a kresbě, kterou konkrétní dřevo má. Lépe je potom poznáte.
Za čtvrté – řezy doplňuju věcmi, které jsou z toho dřeva udělané. Mísa, šperk, vařečka nebo soška, příp. dřevěný obraz. Není na mně, abych posuzoval svá výtvarná díla, ale co mají společné je, že bez dřeva, z jiného materiálu udělané, by přišly o velkou část svého vyzařování a smyslu.
Jsou lidé a znám i chytré a vzdělané, kteří se použití dřeva bojí. Je to strach z neznáma? Z neznalosti? Asi ne, asi je to jako v tom vtipu z totality – víte, jaký je rozdíl mezi dřevem a komoušem? Dřevo pracuje.
Ano, přijímá a vydává vlhkost i po letech, přizpůsobuje se okolní vlhkosti. Dále je anizotropní – není ve všech směrech stejně pevné…něco o tom najdete v kapitole „Vlastnosti dřeva“.
A jaké jsou kapitoly, co pro vás kniha má? Ta první vás možná překvapí, ale je důležitá – tohle je kniha pro lidi!
Vlastnosti
Kolik váží dřevo? Která činka je těžší- modřínová, nebo javorová? Topolová nebo akátová?
Kromě vlastností popsaných v dřevařských příručkách, jako pevnost, (ve kterém směru růstu je největší a v kterém nejmenší? A proč?), tvrdost (co na ni má vliv) aj. vyprávíme i o teplu, barvách, pocitech a energii…
Představení dřevin
Nejobsáhlejší, hlavní kapitola. Představení více než třiceti našich nejznámějších dřevin- dvacet z nich má samostatný medailon: základní dřevařské řezy, (proč jsou potřeba?) výrobky, zvláštnosti růstu a zajímavosti, typické použití, využití pro výtvarnou práci apod. Vždy bude snímek stromu, z něhož dřevo získáváme.… Ukázky i málo používaných dřevin či keřů, a exotů.
Staré dřevo
A současné módní trendy! Nábytek z palet apod. Obecně o starém dřevu, změně jeho vlastností věkem- staré trámy…houby, plísně, hmyz…šednutí a zvětrávání.
O maskovaném dřevu- nátěry, polychromie, zlacení… Dřevo a my ve starých časech, nástroje.
Oheň a žárové teplo, výhřevnost…topení romantické a každodenní.
Změna vnímání dřeva a jeho potřeba.