Ve svém textilním ateliéru jsem šila zakázky převážně pro dětské pokoje a před několika lety jsem je začala také navrhovat. Nikdy jsem ani nezapochybovala, jestli navrhování dětských pokojů je pro mě ta správná cesta. Navíc mohu své návrhy obohatit vlastními dekoracemi a originálními doplňky.

Z běžných dekoračních polštářků a hraček jsem velmi rychle přešla i k návrhům povlečení. Postel v dětském pokoji tvoří většinou dominantu, a proto se nesmí zanedbat výběr povlečení. Pokud tedy děti nejsou naučené si každý den postýlky zastýlat do tzv. peřiňáků.

Na trhu je sice veliký výběr všemožného povlečení, ale po bližším ohledání jsem vždy zjistila, že mi nesedí buď barevnost, motiv, nebo rovnou obojí. Navíc barevnost i kvalita materiálů se nedá na počítače poznat u ničeho, natož u textilu.

Buď přijde jiný odstín, nebo hned po prvním praní vyndáte jiný kousek. Je složité sladit tedy svůj interiér s barvou povlečení.

Většina z nás sahá po neutrálních tónech, což je dle mého názoru do dětského pokojíčku škoda. Já to mám naopak, neutrální barvy volím spíš na nábytek, kvůli nadčasovosti, a v barvách se vyřádím právě na textilu, který je můj hlavní obor.

Výrobci bavlněných pláten nabízí různé vzorníky, mě ale zajímají jen ty jednobarevné. I u nich je ale třeba dát velký pozor, protože jednotlivé šarže se mohou od sebe nepatrně lišit, a to dělá někdy neplechu. Cítím to jako nedostatek na trhu.

Daleko raději se spoléhám na barvu, kterou si sama namíchám a pak s ní dál pracuji. Řešení často nacházím ve vlastnoručně tištěných látkách.

Studovala jsem na pražské umělecké střední škole SMŠUD v Čakovicích, mým řemeslným oborem byla krajka/ výšivka. Ve čtvrtém ročníku jsme byli spojeni s ateliérem textilního výtvarnictví. V průběhu let jsem také navštívila mnoho kurzů a přečetla řadi chytrých knih.

Mým snem bylo mít ateliér, a to se mi také splnilo.

Výhodou vlastní dílny je, že v ní mohu své návrhy i realizovat. Je mnoho technik, které se dají na látku použít a tvoří tak nekonečné možnosti v praxi. Z těch nejznámějších využívám nejvíc sítotisk. Přes síto napnuté na rámu pomocí těrky tisknu opakovaně různé motivy. Ať už jde o úplně jednoduché geometrické tvary aplikované přes nalepenou šablonu na sítu, až po složité přesné motivy vytvořené technikou osvitu. Vedle toho využiji ale i prostou šablonu, či razítka z obchodů, nebo vlastnoručně vyřezané do fólie a speciální gumy.

Další z mnoha technik je jednoduchá malba, kterou též občas své návrhy obohatím. Barvy na látku používám vodou ředitelné, takže se někdy v realizaci studentského pokoje ráda vyřádím jen v „cákaní“ barev vhodného odstínu. Vznikají tak zajímavé výsledky.

Odstín se dá namíchat pomocí pigmentů, takže se přizpůsobí naprosto všemu. Mohu tak použít jako předlohu tapetu, nebo jakýkoliv doplněk, ke kterému chci ladit.

Vzhledem k tomu, že navrhuji textilní motivy převážně na počítači, mohu své návrhy částečně vizualizovat i ve SketchUpu. Kolegům designérům napomáhám k ještě detailnějším návrhům a dotaženým realizacím a ráda se dělím o nápady.

Na často kladenou otázku, zda si vydělám víc návrhy interiérů nebo textilem, je jednoduchá odpověď. Je to jak na horské dráze. Poslední dobou mám ale pocit, že do sebe vše krásně zapadá a oba obory se spravedlivě dělí o moji pozornost, což se odráží i v odměnách. Matematicky řečeno 50:50.

Pro další období po celkové rekonstrukci mého ateliéru, plánuji tematické kurzy, exkurze a další zajímavé projekty. To vše nejen pro švadlenky, ale i designéry.