Na letošní konferenci MATERIÁL + TREND vystoupily mimo jiné dvě významné zahraniční osobnosti zabývající se barevnými trendy. Byl to švédský trendhunter Stefan Nilsson alias Trendstefan a holandská odbornice na barvy Judith van Vliet. A bylo moc zajímavé vidět, jak tito dva odborníci nad trendy přemýšlejí, jaké mají – shodné i odlišné – přístupy, jak pracují s barvami a jak vytvářejí trendové barevné palety. Pojďme si tedy jejich práci porovnat.
Obecně × konkrétně
Hlavním rozdílem mezi oběma odborníky je to, že Stefan sestavuje trendy řekněme obecně platné pro celou společnost a její aktuální nálady a potřeby. Na rozdíl od toho Judith pracuje výhradně jen pro konkrétní firmy. Její prezentace nám odhalila, jak například vybírala barevnost pro kolekci vláken firmy Trevira.
A tento rozdíl je poměrně zásadní. Obecné trendy a tendence jsou samozřejmě zajímavé a platné. Ale aplikace na konkrétní projekt nebo produkt má mnohá specifika, která už musí pracovat nejen s obecnými trendy, ale také s filozofií dané firmy, pro kterou jsou barvy vybírány. Dotýká se jejích zákazníků, kteří budou produkty nakonec kupovat. Ale také souvisí s tím, v jakých odstínech je třeba vůbec možné daný konkrétní produkt vyrobit.
Jak se hledá trend
Stefan nám prozradil čtyři hlavní oblasti, kterými se zabývá proto, aby byl schopný stanovit, jaké barvy budou trendy.
- Statistiky. Všechny možné druhy – jak se hýbeme, kolik máme mazlíčků, co kupujeme, co jíme, kam jezdíme na dovolenou…
- Rozhovory a diskuze s důležitými osobnostmi z různých oborů, influencery i s obyčejnými lidmi. Ptá se třeba, co byste udělali s 50 eury, které byste měli navíc.
- Historie. Stefan vystudoval historii a myslí si, že historické kontexty jsou důležité – jestli jsme se něco naučili nebo jestli se něco opakuje. Nedávno jsme například měli pandemii. Pandemie byla ale i ve 20. letech minulého století. Co je podobného a co se liší?
- Pozorování všeho kolem sebe. Navštěvuje kolem dvaceti veletrhů ročně po celém světě, navštíví desítky měst – Paříž, Milán, New York… A sleduje, co se tam děje. Navštěvuje také designové hotely a restaurace, nakupuje v designových obchodech a všímá si stylů i barevnosti.
A tady se s Judith poměrně shodne. I ona zkoumá různé zdroje informací (konkrétně zmínila třeba magazíny Dezeen nebo Designboom). Sleduje novinky, dívá se po obchodech, kavárnách, restauracích a mluví s lidmi (a to dokonce formou vlastního podcastu Color Authority, který si můžete také pustit).
Kolik je trendů?
Když se vrátíme ke konferenci loňské, možná si vzpomínáte na vystoupení Anji Bisgaard Gaede. Ta dělila populaci a tím i trendy do 4 skupin podle věku, zájmů, ale hlavně podle tzv. emoční segmentace. A i Stefan prezentoval 4 trendy, které se budou zamlouvat různým skupinám lidí s různými potřebami a náturami.
Není to totiž o tom, určit nějakou jednu barvu roku. To je spíš marketingový tah výrobců nátěrových hmot, o kterých se v souvislosti s vyhlášením barvy roku mluví. V praxi je to spíše o celých barevných paletách a kombinacích barev. Není jedna univerzální barva, která by se líbila a vyhovovala všem. A i v rámci jednotlivých skupin lidé budou tíhnout jen k některým z odstínů daného trendu.
Stefan tak stanovil pro letošek trendy s názvy Pinstripe Poser, Dapper Dreamer, Sincere Scenery a Kool Kermit a každý trend obsahuje osm konkrétních odstínů.
Práce Judith ale probíhá trochu jinak. Barevné trendy, tak jak je přestavil Stefan, jsou podle ní inspirací, ale musíte je nakonec umět interpretovat a vědět, jak je použít pro konkrétní firmu a její produkty.
Co se týče procesu práce Judith, vlastně bychom mohli říct, že v mnohém je postup její práce podobný práci interiérového designéra. Začíná totiž důkladnou analýzou přání a potřeb svého klienta, kterého musí vyzpovídat, zjistit co přesně po ní žádá, jaké jsou jeho cíle, jaké jsou jeho hodnoty, do kdy má být hotovo a jaké jsou materiály, pro které má barvy vybrat.
Další specifikum výběru barev pro produkty spočívá v tom, že se výsledné kolekce nedají jen tak měnit – nemůžete to dělat každého čtvrt roku, nebo ani každý rok, protože je to velmi drahé. Jak z hlediska procesu samotného výběru barev, tak i potom při zavedení do výroby a testování.
Proto se tyto barevné palety vytvářejí na delší období – například dvou let. Z toho ovšem plyne, že v takové kolekci barev, jako třeba právě pro vlákna značky Trevira, musí být odstíny s určitou nadčasovostí, nejen ty vyloženě trendy, které se brzy okoukají. Zároveň by tam ale dle Judith mělo být i něco, co nás nadchne.
Po důkladné analýze začíná Judith vybírat konkrétní odstíny. Je to proces, který nějakou dobu trvá. Zhruba 70 % odstínů, které napoprvé intuitivně vybere, už v paletě zůstane. Zbylých 30 % ale většinou několikrát změní, než je výsledek dokonalý.
Důležitý je příběh
Oba odborníci pracují s barevným systémem NCS. Ale jak řekla Judith, není ani tak důležité, jaký systém použijete, ale důležité je, abyste se svým klientem mluvili stejnou řečí a používali systém shodný.
Oba odborníci k vybraným odstínům také vytvářejí moodboardy. Storytelling je opravdu velmi důležitý jak v komunikaci samotných trendů, tak i ve vývoji produktů a v celém procesu marketingu a prodeje výsledných produktů. Lidé dnes chtějí vědět, proč byla použita konkrétní barva. Každá firma potřebuje nějaký příběh v pozadí. Potřebuje verbální popisek, potřebuje, aby barva vyvolávala nějaké emoce, a to si nejlépe představíme díky kolážím z obrázků a inspirativních fotografií.
Určením barevných trendů práce Stefana prakticky končí. A názvy barev podle něj nejsou tak důležité.
Naopak Judith svým zvoleným barvám dává jména, protože podle ní to lépe pomáhá vyjádřit emoce a náboj vybraných odstínů. Vychází přitom z psychologie barev, a jak říká: „Mluvím šesti jazyky a tím sedmým, a vlastně nejdůležitějším jsou barvy“.
Jak se stát odborníkem na barvy?
Zajímavé bylo, že Judith řekla, že škola pro „designéry barev“ neexistuje a že všichni, které potkala ve své kariéře, byli stejně jako ona samouci. K výběru barev se dostali až během praxe a časem se vypracovali na odborníky v tomto oboru. A je to rozhodně zajímavá a lákavá kariéra!