Jak od sebe kvalitativně odlišit vinylové podlahy? Kde je skutečná odolnost, životnost, a tedy ekologie a ekonomika vinylů na trhu a jak s tím souvisí morálka?

Rigidní vinyl je podlahový fenomén dnešní doby

Vinylová podlaha je dnes fenomén. Její kvalita a design se nebývale zlepšily a tento produkt dominuje trhu podlahovin. Dnešní zákazník chce koupit hygienicky nezávadnou vinylovou podlahu, která hodně vydrží v běžném provozu – tedy je ekologická zejména díky dlouhé životnosti. Navíc by měla být snadno recyklovatelná, a tedy bez výrazné uhlíkové stopy. Není ale vůbec lehké pro spotřebitele, návrháře interiérů se zorientovat v deklarovaných parametrech vinylových podlah. Velmi často i celkem levné podlahy deklarují stejně perfektní parametry, jako mají vinyly v nejvyšší cenové hladině.

Proč tomu tak je, nepřeplácíme u některých podlah jejich reálnou cenu, když i levné podlahy ohromují svojí výdrží?

Odpověď není tak snadná, při jejím hledání narážíme na nízké morální mantinely, neférovou honbu za ziskem nejenom garážových importérů, ale i velkých známých výrobců.

Kartel jako způsob maximalizace zisků výrobců vinylů

Vyrobit skutečně kvalitní a ekologický rigidní vinyl není levné a drahou podlahovinu není tak snadné prodat. Proto v rámci konkurenčního boje a snížení nákladů se někteří nezdráhají ani zajít za hranu zákona.

V Česku není moc známý skandál, který dominoval veletrhu Domotex začátkem ledna 2018. Na tomto veletrhu byly úředně uzavřeny stánky níže uvedených výrobců v důsledku zveřejnění skandálních informací koncem roku 2017. Byla odhalena rozsáhlá kartelová dohoda mezi třemi hlavními výrobci podlahových krytin z PVC ve Francii sahající až do devadesátých let. Nezákonná dohoda se týkala mnoha aspektů prodejní politiky, včetně cenových dohod, s cílem drasticky omezit nebo vyloučit hospodářskou soutěž ve výrobě a prodeji podlahových krytin z PVC a linolea a stabilizovat situaci společností Forbo, Gerflor a Tarkett pod záštitou oborového odborového svazu SFEC. Dohoda se týkala také společné deklarace ekologických environmentálních parametrů s cílem omezit a zpomalit (tedy zlevnit) nákladné zlepšování ekologických parametrů výrobců. Díky uznání viny zmínění účastníci kartelu uhradili výrazně sníženou pokutu oproti původnímu požadavku, v souhrnu 302 300 000 € (v přepočtu cca 7,5 miliardy korun!!). To dokresluje mnohé. Podrobnosti jsou zveřejněny na portálu FORDAQ: https://www.fordaq.com/news/French_Competition_Authority_floor_covering_54581.html.

Měkká norma jako legální cesta ke „kvalitní podlaze“

Ze světa dřevěných a laminátových podlah jsme zvyklí, že zatřídění podlahy do zátěžové třídy je podloženo předepsanými testy ověřujícími skutečnou odolnost podlahy v provozu, jako je zejména test odolnosti proti oděru (Taber test), odolnost proti protlaku atd.

Člověk by očekával stejný přístup i u vinylů, ale po srovnání aktuálních norem přijde šok. Podle dnes používané evropské normy EN ISO 10582 může výrobce určit užitnou zátěžovou třídu pouze podle tloušťky nášlapné vrstvy a velmi nízko stanovené pevnosti zámkového spoje. Žádné další zkoušky jako oděrové testy, protlakové testy nemusí výrobce provádět!

Kdo stojí za zadáním takové normy, se můžeme jenom domýšlet, v každém případě norma umožňuje legálně deklarovat vysokou zátěžovou třídu, a to i v případech, kdy jí nemusí být u výrobku dosaženo – je to až absurdní, ale je to realita.

ČSN EN ISO 10582 – Heterogenní polyvinylchloridové podlahové krytiny
ČSN EN 13329+A1 – Laminátové parkety

Například z laminátových podlah obecně známé vysoké komerční zátěže třídy 33 podle normy EN ISO 10582 pro vinyly můžete docílit pouze tím, že použijete při výrobě PU nášlap tl. 0,55 mm bez jakýchkoliv dalších testů. Jako příklad mohu uvést známý výrobek Gerfloor Creation 55, zatříděný pouze podle nášlapu 0,55 mm bez dalších testů do třídy 33 dle 10874, a dokonce do třídy 42 střední průmyslová zátěž.

Tento přístup je legální, ale jak se má tedy spotřebitel, interiérový architekt ve skutečné kvalitě oriento-vat? Není to opravdu jednoduché, rozlišit skutečnou kvalitu, když v té nejvyšší třídě jsou deklarovány vinyly za 400, ale i za 1200 Kč/m2.

Přístup k rozeznání skutečné kvality

Je jenom na dobrovolnosti výrobce, zda použije další testy (Taber test, …) a zobjektivizuje tak reálnou odolnost podlahy i přeřazením do nižších tříd. Naštěstí jsou takoví výrobci.

Například belgický Floorify testuje své rigidní vinyly dobrovolně spoustou testů podle normy EN 13329, u Taber testu dosahuje přes 4000 otáček (AC4), u protlaku dosahuje třídy IC 3.

Proto jsou rigidní vinyly Floorify zatříděny podle stejné normy EN ISO 10582 do třídy 33, nikoliv do třídy 42, protože při dobrovolném použití testů dle normy EN 13329 by zatřídění do třídy střední průmyslová zátěž nebylo ve srovnání s lamináty vůbec objektivní.

Tedy zajímejte se při srovnávání o výsledky dalších testů, které vám definují skutečnou kvalitu: zejména oděruvzdornost, ale podle Taber testu, odolnost proti protlaku, odolnost proti bodovému zatížení, pevnost zámku, odolnost proti kolečkovým židlím, možnost použít elektrické topné fólie. Pokud takové výsledky v technickém listu vůbec nejsou, pak je to na pováženou…Ve vzorkovně vezměte do ruky celé lamely (ne jenom pa-nely ve stojanu), zkuste prstem odlomit zámek a otestovat tak pevnost jádra, zkuste si lamelu ohnout koncem k sobě, zkuste, zda náhodou nejde odloupnout nášlap…

Protože špičkové technické parametry výrazně prodlužují životní cyklus podlahy a tím snižují i ekologickou zátěž při její likvidaci výrazným oddálením recyklace.

Vnímání skutečné ekologické hodnoty

Existuje velké množství různých ekologických certifikátů a plaket. Není lehké se v nich vyznat, je ale moc dobře, že jsou a všichni výrobci je používají.

Zajímejte se ale o reálný dopad na životní prostředí konkrétní konstrukce a značky podlahoviny. Dnes všechny značkové rigidní vinyly jsou naprosto zdravotně nezávadné, ale problém s jejich recyklací nastává už v případě hybridní konstrukce: PVC zrecyklujete snadno, ale PVC slepené s MDF nebo s různými integrovanými pod-ložkami, to už je problém. A to už se vůbec nebavím o lepených vinylech se zbytky stěrky.

Naprosto unikátní ekologický přístup s nulovou uhlíkovou stopou sleduje zakladatel kategorie rigidních vinylů, belgický Floorify: doporučuje plovoucí pokládku, a tak se při renovaci demontované lamely snadno zrecy-klují například na kanalizační trubky.

Ale letos šel mnohem dále, v létě 2023 zavedl Floorify na belgickém trhu jako první na světě unikátní síť sběru odpadů podlah už při montáži, jejich organizovaný sběr a recyklaci Floorevive. Filozofie je jasná: podlaha musí být příkladně odolná, musí vydržet nadstandardně dlouho a při její montáži a recyklaci nesmí vznikat vůbec žádný odpad. Tedy žádná prázdná ekologická deklarace – ALE SKUTEČNÁ APLIKOVANÁ EKOLOGIE.

Po vyhodnocení prvního roku provozu se chystáme zavést tento systém i v ČR a SR.

Foto: archiv firem