Jedna scéna v dokumentárního filmu Serge Gainsbourg – Autoportrét zachycuje tohoto bouřliváka jak ukázněně napíše notový zápis melodie nové písně a za správní poplatek si ji registruje u přislušné instituce …

Problematika průmyslové ochrany designu je dle mého názoru komplikovaná a jako průmyslový návrhář nábytku jsem považoval za vhodné se v ní postupně byť částečně zorientovat, abych byl schopen účinně ochránit a zužitkovat výsledky své duševní práce.

Navštívil jsem postupně řadu seminářů a přednášek na toto téma. Některé jsem považoval za velice odborné a prospěšné (například semináře pořádané ÚPV), jiné spíše připomínaly náborové meetingy pro vstup do armády (někdy patentoví zástupci přednesou problematiku jako procházku růžovým sadem a nezmíní žádná úskalí). Jako návrhář nábytku mám za sebou pozitivní i negativní zkušenosti s touto problematikou. Můj pohled tedy není pohledem právníka ani patentového zástupce, kteří mohou na věc nahlížet odlišně, a to mnohdy i mezi sebou samými.

Novost návrhu

Ať se jedná o ochranou formu Průmyslového vzoru nebo Užitného vzoru, považuji za prvotní posouzení a zvážení novosti obsahu. Autor (původce) by si měl položit otázku, zda designové či konstrukčně-technické řešení je něčím nové oproti dosavadnímu a známému stavu designu či techniky. Pro vlastní práci designéra je již z podstaty velmi důležité mít široký přehled o vývoji designu v oblasti jeho působení. Slouží k tomu všechny možné způsoby přenosu informací: návštěvy veletrhů, odborné přednášky a semináře, publikace, internet, televize, rádio, rozhovory s profesními kolegy, možná i telepatie či věštby. Důležitá je podle mě také dostatečná sebereflexe návrháře, aby nepovažoval všechny své výtvory automaticky za originální plody své geniality a kriticky je porovnával se známými díly a technickými řešeními.

Občasně nahlédnu do on-line registru ÚPV a žasnu nad zápisy některých průmyslových vzorů nábytkových prvků které zobrazují dle mého názoru známá, někdy až archetypiální tvarová řešení, jejichž novost a tudíž oprávněnost zápisu lze snadno zpochybnit. Nedokážu ale jednoznačně posoudit, zda jsou to plody naivní snahy o zápis mezi průkopníky designu, což někdy srovnávám s významem Diplomu na zdi (mohou krásně dekorovat kancelář). Pro akademické pracovníky to může být třeba zdroj cenných RUV bodů. Pro rafinované výrobce se může jednat o připravu nástražných min pro případné právní bitvy …

Rešerše

Současný svět je globální, tudíž v Evropě, Americe či Austrálii používají designéři obdobné materiály a technologie pro výrobu nábytku, mimochodem použivají také stejný mozek. Proto je docela možné že současně na několika místech na světě řeší nezávisle na sobě designéři stejná či obdobná zadání a dospějí ke stejným či velice podobným tvarovým či technickým řešením. Při sebelepší znalosti trhu či oblasti vašeho působení nemůžete s jistotou tvrdit, že váš design nemá na světě již svého bratříčka, co horší staršího bratříčka.

Při zápisu průmyslového vzoru je proto velmi cenné že ÚPV ČR provádí rešerše z dostupných zdrojů a ověřuje zda váš návrh je opravdu nový, pokud ano provede zápis průmyslového vzoru. I tak může nastat situace, že někdo v budoucnu prokáže, že váš návrh nebyl nový a podá žádost o výmaz vašeho průmyslového vzoru, pokud doloží dostatečné doklady bude váš průmyslový vzor vymazán.

Časování průmyslové ochrany

V problematice průmyslové ochrany nábytku shledávám za velmi důležité její správné načasování. Cimrmanovské “teď tu byl” nás svádí k rychlému provedení zápisu, abychom nebyli předstiženi jinými šikovnými kolegy. Na druhé straně uspěchání zápisu může znamenat také budoucí komplikace. Po veřejné prezentaci vašeho námětu platí roční ochranná lhůta pro zápis vašeho Průmyslového vzoru. Po uplynutí této lhůty se design stává všeobecně známým a již není možné ho průmyslově chránit.

Pokud designér hledá pro svůj design (technické řešení) uplatnění u výrobce a chce mít jistotu, te jeho námět výrobci nezneužijí je na místě zápis Průmyslového či Užitného vzoru, nejdříve například pro ČR. Z pohledu budoucí výroby výrobků je však ochrana v ČR nedostatečná, výrobek by měl mít ambice uplatnit se na evropském trhu, minimálně v okolních státech do kterých je budoucí výrobce vašeho designu schopen výrobky vyvážet. Ochranu vzhledu může na území Evropské unie zajistit jednotný průmyslový vzor Společenství. Technické řešení je však nutné chránit zápisy Užitného vzoru pro jednotlivé státy, což začíná být docela nákladné. Po zápisu Užitného vzoru v ČR máte roční lhůtu na přednostní zápis v dalších státech ve kterých by jste měli zájem svůj námět chránit. Z toho plyne že po zapsání Užitného vzoru v ČR máte rok na nalezení výrobce a pro vyjasnění strategie a uplatnění ochrany vašeho námětu v dalších státech. Po uplynutí této lhůty váš námět nebude možné v dalších státech průmyslově chránit.

Průmyslový vzor Společenství

Výše byl již zmíněn tzv. komunitární vzor, který jedním zápisem umožní ochranu na území 28 členských států evropské unie. Pro designéra tedy snadný a ekonomicky dostupný prostředek pro ochranu tvarového řešení. Problematickou stránkou však je, že zápis je spíše formální a neobsahuje rešerše dokladující novost vašeho designu. Výrobci který bude vyrábět výrobky chráněné svým zapsaným komunitním vzorem se může v budoucnu ozvat majitel jiného komunitního průmyslového vzoru zapsaného dříve a požadovat po něm oprávněně podíl na výnosu z realizovaného prodeje. Pokud se tomuto riziku chce výrobce vyhnout musí si před či během zápisu komunitního vzoru nechat zpracovat rešerše, které mohou být docela nákladné. Doporučovaný postup je zápis českého průmyslového vzoru, který obsahuje zpracování rešerší a pak následně provést evropský vzor.

Vymahatelnost průmyslové ochrany

Cílem průmyslové ochrany by neměl být pouhý zápis u patentového úřadu. Cílem je, aby váš design (technické řešení) byl vyráběn a výrobce vám jako autorovi platil adekvátní odměnu. Nebo naopak aby váš design nevyráběl jiný výrobce, který však vám nehodlá platit přislušející odměnu. Zápis Průmyslového či Užitného vzoru sám o sobě ještě nezajistí, že design (technické řešení) nebude vědomě či nevědomě využíván výrobcem bez potřebné licenční smlouvy s jejím vlastníkem. V případě nevědomého využívání je průmyslová ochrana vašim argumentačním prostředkem a bude záležet na korektnosti výrobce zda bude ochoten se dohodnout na nápravě. V případě vědomého zneužití nezbývá než se obrátit na soud. A soudy v naší republice jsou (nejen dle mých osobní zkušeností) bohužel poznamenány dlouhými časovými lhůtami ale také nepředvidatelností výsledného rozhodnutí. Pokud nevíme jak věc dopadne říkáme: bůh suď, … protože ani ten mnohdy neví.

Autorská práva

V současnosti je docela frekventovaným až módním pojmem dodržování autorských práv. Autorským dílem může být dle mých poznatků zjednodušeně cokoliv co kdo vytvoří, vysloví nebo provede. Takový princip: kadze chodzi dzezi robi. A to se k nim ani nemusíte hlásit v době jejich zrodu, prostě až to bude potřeba tak se přihlásíte jako jejich stvořitel. Omlouvám se kolegům architektům, ale nesouhlasím s tezí že architektonický návrh je autorské dílo a tudíž zákazník si musí v budoucnu vyžádat souhlas, zda může do autorského díla nějak zasahovat: třeba přestavět svůj dům podle svých představ.