Rozhovor s českým designérem Jiřím Pelclem, kterého netřeba více představovat.

Sledujete trendy, tedy vývoj materiálů, oblibu barev, tvarosloví atd., a je to pro vás při tvorbě důležité?

Sleduji více vývoj materiálů a technologií. Není to snadné, protože nových materiálů a jejich mutací je obrovské množství a každým týdnem přibývají nové. Trendy jsou ošemetná věc. Z počátku vypadají nově a svěže, ale později se ukáže, že se jedná o „střední proud“. Je to podobné jako s módou, ale architektura a design by neměly být kabátem na jednu sezónu.

Jaké informační zdroje jsou pro vás v této oblasti klíčové?

Internet, veletrhy v cizině, výstavy volného umění a designu doma i v cizině, knihy, časopisy, diskuze s kolegy…

Máte radu, jak se profesně stále posouvat, vyvíjet a nezačít stagnovat?

Snažím se být ve styku s mladými lidmi, protože nejsou zatíženi zkušeností a je v nich energie po experimentu. Snažím se vnímat a pochopit jejich názory a vidění světa, i když s nimi mnohdy nesouhlasím. Samozřejmě je třeba stále se zajímat o dění v profesi, sledovat výstavy, a to nejenom v oblasti designu, je důležité cestovat, aby člověk vnímal styl života v cizích zemích a změny v bydlení, módě a vizuálním umění. Tyto změny jsou čím dál rychlejší, což akcelerují zejména digitální technologie a média. Pro lidi, zejména pro starší, je stále obtížnější orientovat se v tomto přetechnizovaném elektronickém světě a začínají být aktuální určité zpomalovací procesy, které by zmírnily úprk do budoucnosti.

Vnímáte rozdíl mezi českými klienty (ať jsou to firmY, nebo koncoví uživatelé) oproti zahraničí? A případně jaký?

Když jsem navrhoval produkty pro firmy v cizině, podklady pro design byly přesnější, řekl bych, že více vědí,
co chtějí, a časový harmonogram vývoje je strukturovanější. Rozdíly jsou v marketingu, který je součástí vývoje. Moje zkušenost je zejména s italskými výrobci. Ale nemyslím si, že bychom měli trpět komplexem, ti naši výrobci, kteří pochopili význam a důležitost designu pro konkurenceschopnost na trhu, jsou stejně dobří, akorát jich není mnoho. Většinou jsou to nově vzniklé firmy s mladým vedením, ty tradiční, zavedené firmy často jedou po starých kolejích.

Co vidíte jako největší překážku v úspěchu českých firem v oblasti designu na zahraničních trzích nebo v podstatě i na českém trhu, kde převládají zahraniční produkty?

České firmy se nedostatečně prezentují v cizině, jako by se obávaly zahraniční konkurence. Jejich design je málokdy původní, zřídkakdy vyjimečný a nevýrazný je také marketing. Například český nábytek je v Evropě neznámý, jako by neexistoval. Naše firmy prezentující se v cizině spočítáme na prstech jedné ruky. U našich výrobců mně chybí motivace stát se významným hráčem v oboru neboli zařadit se mezi přední evropskou špičku. Jako by stačilo být úspěšný v domácím rybníčku. Mluvím o nábytkářství, ve sklářství a jiných oborech je situace lepší.

Vy jste ta správná osoba, KTERÉ se zeptat – jak být úspěšný designér?
(co pro to udělat, nebo co nedělat.)

…Otázkou je, co je to „být úspěšný“. Úspěch obvykle znamená ocenění vaší práce od kolegů a odborné i laické veřejnosti. Ale úspěch může být vnímán u každého jinak. Pro mě to znamená v noci přemýšlet o tom, co udělám, a ve dne se snažit to realizovat. Neodkládat věci na příště a snažit se jakoukoliv práci dokončit. Pokud ve stáří nebudu trpět pocitem, že jsem neudělal něco, co jsem udělat měl, tak budu šťastný…, a tedy „úspěšný“.

Co nedělat? Nevyhledávat pohodlí. V poslední době se u nás velmi rozšířila rčení „být v pohodě“ a „užít si to“. Užít si ráno, odpoledne, večer, jídlo, dovolenou, přátele, koníčky, relax v sauně a podobně. Jako kdyby pohoda a užívání si byly nejdůležitějším stavem našeho bytí.

Máte za sebou dlouhou řadu úspěšných projektů, každého jistě zajímá, jak se  k takovým zakázkám člověk dostane. Jak tedy?

Žádný zaručený recept není. Důležité je, aby lidé z oboru i mimo něj o vás věděli, aby viděli, co děláte a jak přemýšlíte. Jelikož jen málo designérů má hned po škole zakázky, musíte si je vytvořit sami, tedy sami si dát zadání a navrhnout a realizovat nějaký objekt umělecké povahy nebo design produktu ve své vlastní režii. Je nutné zúčastňovat se soutěží a komunikovat s kolegy a potencionálními klienty nebo výrobci. Nejde o to, přímo nabízet někomu svoji práci, ale ukázat, co dělám. Pokud je vaše práce zajímavá a invenční, určitě se někdo ozve. A samozřejmě pomůže trocha štěstí na lidi, ale to je stejné jako u každého povolání nebo podnikání. Je nutné mít trpělivost, výdrž a nemyslet si o sobě, že jsem nejdůležitější… U mladých designérů jsem se občas setkal se situací, kdy očekávali, že jejich první podařený design po škole bude úspěšný, zvláště když ho opakovaně prezentují několik let po sobě. Odborná veřejnost si toho jistě všimne, ale než vás vezme na vědomí, čeká, co dalšího uděláte příště.

Co vás na práci designéra nejvíce baví a naopak co vás nejvíc štve?

Různorodost práce, to mě baví. Nechtěl jsem se nikdy specializovat na určitou oblast designu produktů nebo na jeden materiál. Jsem školením architekt, takže pracuji na různých projektech, od domu přes interiéry k instalacím výstav a podobně. Design nábytku a produktů pro průmyslovou výrobu pro mě zůstává stěžejní náplní práce.

A co mě štve? Ignorance profese designu a designu obecně od našich politických elit. Jako by nevnímali, jakou důležitost má design pro ekonomiku. Dosud nemáme funkční designcentrum. Na mezinárodních výstavách a veletrzích nejsme schopni uspořádat žádnou velkorysejší národní přehlídku současného designu, tak jak je to obvyklé u našich sousedů, a nejenom západních. Příklad bychom si mohli vzít od Poláků nebo Slovinců. Při příležitosti našeho předsednictví v Evropské unii připravila Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze spolu s Moravskou galerií v Brně velkou výstavu o současném našem designu a jeho historických kořenech. Výstava je instalována v belgickém design centru v Bruselu. Podílel jsem se na návrhu instalace výstavy a mohu říci, že jde o jednu z největších prezentací našeho designu od roku 1989. Výstavu finančně podpořilo ministerstvo kultury i vláda a mnoho dalších subjektů a významných výrobců. Na vernisáž výstavy byli pozváni ministři a politické špičky. Všichni ministři se ale omluvili, neposlali ani svoje náměstky (výstava je otevřena do 8. ledna 2023). V této souvislosti jsem si vzpomněl na jednu nevelkou výstavu norského designu v době veletrhu nábytku v Miláně. Výstavu tehdy zahajoval člen královské rodiny.

Co děláte, když nepracujete – tedy jak relaxujete?

Když jsem v Praze, tak pracuji v ateliéru každý den včetně sobot a nedělí. Relax je pro mě práce na chalupě a na zahradě. Nepotřebuji nějaký speciální čas na relaxaci v podobě dovolené nebo sportu. Když o tom tak přemýšlím, pokud má člověk štěstí a práce je pro něho koníčkem, tak relaxování není až tak důležité.

Nyní probíhá vaše výstava v Moravské galerii. Jak dlouho se připravovala a co vás na této práci těšilo nejvíc?

Vystavovat designérskou tvorbu není úplně obvyklé, ale za svoji dosavadní čtyřicetiletou kariéru jsem uspořádal více než 30 samostatných výstav, z toho asi třetinu v cizině. Společných výstav bylo hodně, kolem dvou set. Výstavy jsem vždy považoval za přirozenou součást své tvorby. Současná výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně je pro mě zcela výjimečná, jak rozsahem, tak dobou trvání. Když mi ředitel muzea ukázal 7 výstavních sálů pro moji retrospektivní výstavu, tak jsem měl obavu, jestli budu schopen takovou rozlohu smysluplně naplnit. Nechtěl jsem udělat klasickou bilanční výstavu, chtěl jsem, aby výstava byla o designu jako profesi, ukazující pozadí a souvislosti designérské práce. Proto je součástí instalace i můj ateliér, který jsem dočasně přestěhoval do muzea. Moje designérská tvorba je prezentovaná nikoliv chronologicky, ale podle materiálů, se kterými jsem pracoval. Jsou to expozice designu nábytku, skla, porcelánu, kovů, plastů textilu a papíru. Součástí instalací jsou ukázky vzorků jednotlivých materiálů, které jsou určeny k prozkoumání hlavně pro děti. Na určité edukativnosti výstavy jsme se shodli s vedením muzea a velký podíl na koncepci měl kurátor výstavy Adam Štěch, jehož tým spolupracovníků ze skupiny Okolo navrhl kompletní instalaci. Přípravy na výstavu trvaly více než dva roky v komplikované covidové době. Nakonec se vše podařilo a podle ohlasů výstava skvěle koresponduje s koncepcí Uměleckoprůmyslového muzea v Brně, které se zaměřuje na sbírky a prezentaci designu.

Výstava Jiří Pelcl – Design byla v Moravské galerii v Brně otevřena 26. listopadu 2021 a potrvá do konce února 2023.

Nezapomeňte navštívit!
www.moravska-galerie.cz

Úvodní foto: Lukáš Hausenblas