Při navrhování keramických obkladů v interiéru či v exteriéru nastává řada úskalí, kterých je třeba se vyhnout.

V této fázi je třeba vhodně zvolit typ obkladových prvků a následně též důsledně kontrolovat při provádění.

1, Šířka spár

Tento problém má několik aspektů, přičemž nelze přistoupit na tezi „Obklad bude beze spár“. Montáž keramických obkladů a dlažeb beze spár nelze z fyzikálních důvodů provádět. Všechny materiály mají svoji roztažnost v závislosti na teplotě, vyjadřovaný známým koeficientem teplotní délkové roztažnosti.

Pro keramické obkladové prvky jsou spáry dle normy určeny v rozmezí 2 -5 mm pro lisované, tj. třídy B a pro a tažené výrobky je to až 11 mm. U nás je doslova mánie obkládat „beze spár“, resp. se spárou menší než 2 mm. Do úzké spáry také nelze dobře zapracovat spárovací maltu.

2, Dilatace

Mnoho návrhů velkých ploch je provedeno bez potřebných dilatací a to nejen, které mají být nad konstrukčními dilatacemi, ale také je třeba respektovat doporučené dilatační pole.

Platí tato zásada velikosti dilatačního pole:

vnitřní montáže
6 000 mm až 7 500 mm v každém směru;
4 000 mm až 5 000 mm v každém směru u teplovodního podlahového topení
venkovní montáže
2 500 mm až 3 600 mm v každém směru.

Odpovědnost za návrh dilatací jde za zpracovatelem projektu.

3, Hydroizolace

Jde o dlouhodobě podceňovaný problém. Koupelna je místem, kde je nezbytné navrhnout hydroizolace na stěně a věnovat pozornost navržení hydroizolačním opatřením v prostupech instalací, a to nejen u vodovodního potrubí, ale také na odtoku.

Zcela významné je provedení těsnění koupelových van a sprchových vaniček. Mnoho prodejců a výrobců (zejména těch, kteří mají centrálu v Německu), používají normu DIN 18543 (hydroizolace v interiéru), kdy těsnění pomocí silikonu není považováno za těsnění.

Proč taková péče? Dřevostaveb máme již cca 17 % všech staveb a ta jsou velmi náchylné na vlhkost. Voda si najde vždy nějakou cestu, aby nám zkomplikovala život. Škody na dřevostavbách mohou být díky nesprávným provedením hydroizolací, či jejich neprovedení fatální a může přijít ke slovu motorová pila. Nehledě na plísně a další biologické znečistění.

4, Bezbariérovost

Možná to připadá jako zbytečnost, protože jsme mladí, fyzicky zdatní apod. Mnohdy nás zasáhne situace, kdy budeme vděční, že tu odřenou nohu z výletu na kole nemusím ohýbat a vstupuji do sprchy bez větší námahy s minimální bolestí. Proto je vhodné řešit sprchové kouty (pokud to jde) v rovině podlahy s odtokovým žlabem, nebo nízko profilovou sprchovou vaničkou, kde překováváme výškový rozdíl několik centimetrů.

Obdobné tomu může být i u vany, kdy u vany máme schůdek. Výška vany cca 60 cm nad podlahou může být mnohdy nepřekonatelným problémem. Přitom lze využít i vhodná madla, která odolají i většímu namáhání. Zde je důležité kotvení, zejména do sádrokartonů.

5, Vizualizace a projektová dokumentace, kladečský plán

Není dobré spoléhat na úroveň obkladače, který je schopen vytvořit koupelnu jen podle obrázku – vizualizace a kladečského plánu. Nejlépe to dokumentuje příklad z nedávné doby

Zhotovitel měl k dispozici

Sprchová vanička je o rozměru 900 x 900 mm. Prostor v kladečském plánu je správně kotován. Skutečnost je taková, že zhotovitel opomněl při stavbě příčky připočítat tloušťku obkladového prvku a lepidla. To by na šířce mělo znamenat cca 30 mm. Přídavek byl pouze 10 mm, a tak se sprchová vanička nevešla do plánovaného půdorysu a jedna strana byla zasunuta pod obklad. Možná špatně počítal, když si na výkres připsal údaj 91 cm. To opravdu nestačí.

Výsledkem je to, že o patro níže jsou již na stropě patrné stopy od zatékající vody.

To není vše. Vstupní otvor do koupelny nebyl správně zaměřen a tak obložková zárubeň zmenšila vstupní otvor, který je menší cca 550 mm a pračka, která je umístěna v koupelně o šířce 600 mm je „uvězněna“, protože ji nelze vynést ven.

5, Velké formáty obkladových prvků

Jde o moderní XXL slim materiály, které jsou v rozměrech až 1500 x 3200 mm. Velkoformátové obklady vytváří neobyčejný zážitek, vytváří plochy s minimálním počtem spár. Umíme vytvořit plán pokládky, kdy struktura mramoru prochází sousedními stěnami. Nám pro koupelnu nebo jiný obytný prostor postačuje délka obkladového prvku cca 2400 -2500 mm. Často se stává, že takový formát nelze dopravit na místo, kde má být provedena montáž.

Doporučení: Než se rozhodneme použít XXL formát o maximální rozměru, je třeba ověřit, zda takový výrobek lze dopravit.

6, Ukončovací lišty

V řadě návrhů se používají ukončovací lišty, které jsou nerezové nebo hliníkové s různými povrchovými úpravami. Plastové lišty jsou na ústupu, ale problém se jich také týká. V návrhu je nezbytné přesně definovat, jaký typ ukončovací lišty se bude používat a jak budou řešeny spoje průběžné a zejména rohové.

Pokud toto není, nastávají problematické situace včetně vzniku ostrých hran, které umožňují poranění. Náprava je někdy velmi složitá, ne-li nemožná. Což naznačuje tento příklad:

Nenapojené lišty – ostré hrany

7, Komunikace

Klíčový faktor při navrhování, ale i provádění je komunikace mezi všemi zúčastněnými. Možná se to bude zdá přirozené, že komunikace je jasná. To však mnohdy nemusí být tak jasné a srozumitelné. I když používáme stejné výrazy, nemusí být to každý chápat stejně. Proto je na začátku nezbytné si vyjasnit pojmy a zjistit, zda jim každý stejně rozumí. Všechny činnosti od zadání až po přejímku jsou velice provázány a velmi často řešeny ve spěchu.

Foto: archiv autora, Pexels.com