Ne každý prodejce si uvědomuje, jak zásadní vliv mají profesionálně navržené interiéry na prodej. To se ovšem nedá říci o spolupráci na návrhu interiéru showroomu kosmetiky v pražském Karlíně, který jsme spolu s kolegy Tomášem Kotrčem a Norou Sopkovou nedávno dokončili.
Vždy, když podobnou zakázku řeším, považuji za zásadní hledání vhodné atmosféry navrhovaného prostoru. Ta je pro mne zcela nadřazená ostatním složkám návrhu. Mám však často pocit, že mezi klienty i architekty panuje velmi jednotvárná představa o tom, jak má konkrétně zacílený komerční prostor vypadat. Přejímáním trendů, tlakem na cenu a ztrátou řemesla se ochuzujeme o příležitost vytvořit jedinečnou prezentaci vlastní značky.
Zde se vám pokusím ukázat pozitivní příklad práce s interiérem jakožto osobitým pomocníkem při prodeji.
Zadáním ze strany investorky, majitelky a zakladatelky mladého českého beauty brandu Byssine bylo vybudovat kamennou prodejnu/showroom pro již několik let fungující e-shop.
Vždy, než začnu se samotným návrhem, potřebuji pochopit očekávání investora, znát přesné požadavky, zmapovat si cílovou skupinu zákazníků a zejména se pečlivě seznámit s nabízeným sortimentu. Myslím si, že jedině tak můžeme jako architekti odvést dobrou práci a klientovi nabídnout řešení interiéru opravdu na míru. Takový přístup by měl klient od dobrého architekta vyžadovat.
Při tvorbě návrhu showroomu Byssine jsme začali tím, že nás klientka seznámila s prodávanými brandy, produkty a pečlivě nám popsala, jakým způsobem by měla návštěva zákazníka probíhat. Klientčinou vizí bylo, aby byl prodej pro zákazníky zážitkem a odpočinkem. Zákazník by se měl v prodejně cítit bezpečně a opečovávaně. Takový pocit jsme se snažili v návrhu docílit. Showroom jsme navrhli tak, aby jeho užívání bylo maximálně harmonické pro prodávajícího i zákazníka. V podstatě jsme kombinovali modernistický přístup, kdy jsme každý úkon obsluhy zkoumali a promýšleli, s navrhováním velmi tradičního a přívětivého interiéru prodejny po vzoru italských krámků, lékáren a parfumérií budoárového typu. Ty propojují tradici, kvalitní materiály, intimní atmosféru a houževnatost. Přesný opak studené unifikovanosti a utilitárnosti.
Zboží, které klientka prodává, jsou charakteristické kusy, proto v rámci návrhu nabízíme širokou škálu výstavních míst a zážitků. Produktům vytváříme kulisu a modelujeme cestu zákazníka. Interiér jsme řešili do velkého detailu a do návrhu zahrnuli veškeré jeho složky, jako jsou akustika, osvětlení, údržba, ale třeba i ozvučení nebo grafika. Klientčiným cílem je prezentovat moderní a holistický pohled na péči o pleť i tělo a tuto filozofii jsme podtrhli i návrhem interiéru. Od začátku jsme věděli, že chceme zapojit co nejvíce lokálních řemeslníků a kombinovat nové, na míru vyrobené vybavení s vintage restaurovanými kousky. Proto jsme oslovili velmi kvalitní spolupracovníky, kteří na základě detailně propracované prováděcí dokumentace celou vizi realizovali v maximální kvalitě.
I přes důkladnou přípravu a velké nasazení jsme se při realizaci nevyhnuli potížím. Největší problém představovala návaznost jednotlivých profesí a zejména stavební příprava celého prostoru. Tu prováděla firma v rámci celkové rekonstrukce a přestavby objektu. V prostoru byl dlouhou dobu problém s vlhkostí zděných konstrukcí a to nás časově omezovalo v kvalitním provedení některých interiérových prací. Navíc jsme do projektu naskočili s určitým opožděním po neúspěšné spolupráci investorky s jiným architektonickým studiem a do stavební připravenosti jsme již nemohli tolik zasahovat. To bylo například omezující v rámci instalací TZB a zejména elektro. Největším oříškem bylo napojení rozsáhlých světelných scén na stávající, poměrně strohou a základní elektroinstalaci, v čemž nám pomohla specializovaná firma.
Vzhledem k tomu, že jsme celý interiér koordinovali a na stavbě trávili velké množství času, obešla se realizace bez větších komplikací a proběhla nadstandardně hladce. Interiér přitáhl i pozornost médií, což svědčí o tom, že spolupráce s architektem může být i dobrou reklamní investicí.
www.petrikmartin.cz
Foto: Filip Šlapal