Na veletrhu Interzum nechyběly doprovodné programy. Mezi ty nejzajímavější patřila expozice
Disruptive materials, kde bylo v hale č. 4 na ploše 400 m2 k vidění více než 100 exponátů s touto tematikou.
Tato expozice reagovala na neustálý vývoj materiálů a posouvání hranic jejich vlastností a současně také na budoucí nedostatek zdrojů. Materiály, které nebyly dříve vhodné pro masovou průmyslovou výrobu, se znovu objevují a vracejí do popředí. „Název expozice vyplývá ze současných disruptive technologies – průlomových technologií,“ vysvětlil kurátor projektu Dr. Sascha Peters. Přehlídku připravila agentura HAUTE INNOVATION z Berlína a rozdělila ji na 4 hlavní kategorie:
- Biologická transformace
- Efektivní využití zdrojů a udržitelnost
- Digitální a smart materiály
- Inovace materiálů souvisejících s výrobou
Na této expozici jsme strávili hodně času a na dalších stránkách najdete výběr toho nejzajímavějšího, co zde bylo k vidění.
Paprfloor
Je podlahová krytina navržená přímo pro použití na veletrzích.
Tento materiál má totiž krátkou živostnost, ale jeho předností je šetrnost k životnímu prostředí – je vyroben z papíru. Většina podlahových krytin je v podstatě nebezpečný odpad a po každém veletrhu vzniká obrovské množství takového odpadu.
Palmový koberec
Tato podlahová krytina je vyrobena z vláken palmy Areca rostoucí
v Indii. Vyrábí se tak, že se k sobě skládá materiál „palmleather“, vyvinutý holandským designérem Tjeerdem Veenhovenem. Ten se vyrábí z listů palmy, které jsou křehké a suché. Designér však našel řešení, jak je změkčit a vytvořit pružný materiál.
Deska z eukalyptu
Eukalyptus je rychle rostoucí strom, který byl dovezen do Portugalska koncem 19. století. Nyní pokrývá 7 % země. Výroba desek je ukázkou toho, jak lze tuto surovinu využít v architektuře a designu.
Sea stone
Tento materiál je nejen eko-friendly, ale také „zero waste“. K jeho výrobě se totiž využívají skořápky mořských plodů – mušlí, které by šly jinak na skládku. Pojivo je také přírodní.
Plastovo–kamenné dlaždice
V moři se nacházejí tuny plastového odpadu, které se přírodními vlivy mění a pomalu se z nich stává skála ze směsi plastu
a přírodních materiálů, tzv. plastiglomerát. Designérka Enis Akiev objevila způsob, jak dát plastovým obalům přírodní vzhled a jak využít jejich estetiku.