7 KROKŮ PŘI NÁVRHU JEDNOTKY DO OBCHODNÍHO CENTRA

Pro někoho rutina, pro jiného ale třeba právě teď nová výzva a příležitost. Co nás čeká, když budeme navrhovat jednotku do obchodního centra? Pojďme si to shrnout, pokud možno v několika základních bodech. Vychází jich 7, tedy vlastně ani tak moc, ale ani tak málo. Jaké to jsou?

01: PRVOTNÍ PŘEDPOKLAD ANEB ČEHO SE PŘEDEM VYVAROVAT

Návrh obchodní jednotky by měl být jasný dříve, než dojde k pronájmu prostor pro její realizaci.

Pokud plánujeme jednotku pro již existující síť prodejen a není-li naším úkolem řešení inovovat, lze tento princip dodržet snadno. K dispozici bývají korporátní manuály s definicí všech prvků a způsobu jejich užití a/nebo dokumentace referenčních prodejen a jejich projektů.

Pokud ale vyvíjíme něco nového a řešíme například pilotní prodejnu klientovy značky, vyvarujme se toho, navrhovat ji až na podkladech konkrétních pronajímaných prostor. Nový koncept je třeba mít dostatečně vyvinutý předem a jeho funkčnost ověřenou na více modelových variantách potenciálního uspořádání. Zvýšíme tím potenciál úspěchu projektu a v důsledku ušetříme čas i peníze, třeba za pronájem jednotky.

02: MAPOVACÍ FÁZE

V prvních fázích jednání s obchodním centrem je nejdůležitější správně pochopit, co a jakým způsobem od nás bude požadováno, seznámit se se všemi předpisy a limity (nejen) obchodního centra a důkladně zmapovat prostor, do kterého budeme jednotku navrhovat.

Každé obchodní centrum má obvykle vytvořené své vlastní „manuály“, kterými se musíme řídit a které je třeba předem řádně nastudovat. Uváděné informace totiž přímo ovlivní náš návrh a určí postupy, které po nás budou požadovány.

Dobře zpracované manuály nás v úvodu obvykle informují o filozofii obchodního centra či obecných kvalitativních očekáváních. Následuje popis konstrukčních a technologických systémů budovy a poté se pozornost přesouvá k samotným jednotkám. Definovány bývají mimo jiné principy řešení průčelí a výkladců, vnitřních svislých i vodorovných vestaveb, interiérových materiálů včetně výčtu těch zakázaných, vnitřního osvětlení v jednotlivých zónách jednotek, prvků signalizace a tak dále. Důraz je samozřejmě kladen na respektování příslušných norem, předpisů a požadavků, zejména z hledisek požární bezpečnosti a hygieny. Samostatné kapitoly bývají věnovány všem řešeným technologiím a profesím. Jasně určené bývají objemové a časové požadavky na průběh plánování, obvykle od prezentace architektonické studie přes dokumentaci pro stavební řízení, je-li součástí procesu, dále dokumentaci pro provedení stavby až po dokumentaci skutečného provedení. K tomu jsou definováni předepsaní zhotovitelé vybraných částí projektů a jiné kontaktní osoby a instituce. Manuály dále obsahují i instrukce pro provádění stavby a instalaci vnitřního vybavení, tyto jsou však převážně určeny pro zhotovitele, kterým je třeba informace včas předat. Po prostudování manuálu je vhodné si jakékoliv nejasnosti upřesnit s kontaktní osobou obchodního centra.

Pronajímaný prostor, do kterého jednotku navrhujeme, bývá obvykle předáván ve stavu Shell & Core. Vstupními podklady, které o daném prostoru obdržíme, jsou většinou půdorys se zakreslením přípojných bodů technologií, dále svislý řez a vnější pohled na zónu výkladců. Ze zkušenosti je však třeba provést důkladnou osobní prohlídku s fotodokumentací a vlastním zaměřením jednotky. Není totiž nic neobvyklého, že se dodané výkresové podklady od reality nějakým způsobem liší.

03: KONEČNĚ NÁVRH

Máme zmapováno, známe všechny předpisy, požadavky a limity, připravili jsme si výkresy skutečného stavu pronajímaných prostor s vazbami na technologie? Můžeme tedy začít s návrhem! Berme v potaz, kde se v obchodním centru jednotka nachází, odkud bude vidět a z jakého směru bude přicházet
nejvíc zákazníků. Musíme-li v jednotce vytvářet nějaká oddělená zázemí, ať je to dáno předpisy obchodního centra, našimi potřebami, nebo druhem provozu jednotky, pokusme se tato uspořádat spíše v zadní části. Vstupy do zázemí je většinou vhodné nepřiznávat či redukovat, nevytváříme tak zbytečně rušivé prvky. Vpředu zůstane otevřený prostor pro zařízení prodejní části a pohyb zákazníků. Uspořádejme optimálně interiér a dbejme přitom o vazbu s výkladci – ať už si je navrhujeme sami, nebo jsou dané. Mysleme na to, kde se bude pohybovat obsluha,
měla by mít vždy přehled o dění v celé prodejně. Přemýšlejme tak, aby se zákazník podvědomě správně orientoval a vždy věděl, kde je pokladna. A samozřejmě nedávejme nikomu zbytečnou příležitost být nenechavcem – i na to je dobré myslet. Věnujme se také dostatečně návrhu osvětlení – výběru svítidel, dnes obvykle LED, volbě barvy světla (teploty chromatičnosti), optimální kombinaci plošného a směrového svícení. A tak dále, a tak podobně…

Výslednou architektonickou studii odsouhlasenou klientem obvykle předkládáme ke schválení obchodnímu centru. S přidělenou kontaktní osobou, většinou technickým manažerem centra, je výhodou udržovat průběžný kontakt a dobré vztahy – zná nejlépe své prostředí a mnohdy vidí na první pohled souvislosti, které by nám případně mohly uniknout nebo později zkomplikovat práci.

04: DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ / DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY

Máme odsouhlasenou architektonickou studii řešené jednotky a jsme tím, kdo o ní v tu chvíli ví nejvíc. Při tvorbě návrhu jsme již zřejmě mysleli i na jednotlivé profese a s jejich následnými zpracovateli byli v kontaktu. S některými z nich jsme možná i prošli fází předběžného návrhu – například u prvků odvodu tepla a kouře, které by nám mohly výrazně ovlivnit řešení podhledů či osvětlení.

Dejme dohromady výkresové podklady obsahující všechny navržené součásti jednotky, včetně těch prvků technologií, které nám přímo navazují na interiér nebo které potřebujeme nějak určit a ovlivnit. Zadání zpracovatelům všech profesí by mělo být identické a většinou jsme to my, kdo musí všechny profese vzájemně zkoordinovat. Průběžně kontrolujme rozpracovanost a počítejme s časovou rezervou pro případ nutnosti zpětných úprav návrhu.

Finální vydání dokumentací všech „profesí“ odsouhlasujme, až když jsme si jisti, že nedochází k žádným kolizím. Jako poslední zpracováváme část stavební, do které promítáme i výsledky všech ostatních zúčastněných projektantů. Počítejme s potřebou většího počtu vydaných zkompletovaných dokumentací, což je dáno zejména počtem a požadavky schvalovatelů (dotčené orgány státní správy, obchodní centrum) a potřebami dodavatelů stavební části, nás a klienta.

05: ZADÁNÍ PRVKŮ INTERIÉRU

Souběžně s předchozími kroky bychom měli včas začít pracovat i na zadání interiérových prvků, zejména pokud jsou řešeny výrobně. Nejčastěji jde o truhlářské práce, světelná loga a grafiku, ale dle typu jednotky může jít například i o výrobky gastrotechnologií a podobně. Jiné prvky bývají určeny k nákupu, ať už se jedná o nábytky, svítidla, či prezentační technologie a tak dále. Je třeba myslet na časové návaznosti a všechny prvky zadat včas – k nacenění, výrobě i nákupu.

Veškerá zadání, zejména pro výroby, se obvykle vyplatí zpracovat důkladně a v detailu. Zejména v případě, že je uvažováno s jinými než námi již ověřenými dodavateli. Tyto je vhodné si předem ověřit, přinejmenším obhlídkou jejich realizací, případně výrobních prostor.

06: KONTROLA VÝROB A REALIZACE

Pokud nám záleží na výsledku, dbejme na průběžnou kontrolu prováděných prací. Vyplatí se zavést kontrolní dny během realizace stavebních prací a instalací, minimálně za přítomnosti zodpovědného vedoucího stavby. Někdy je takový postup i přímo vyžadován ze strany obchodního centra. Namístě jsou i kontroly rozpracovanosti a později instalace důležitých vyráběných prvků. Koordinací návazností stavby a ostatních instalací přitom většinou nebýváme pověřeni my, ale například zodpovědný vedoucí stavby.

07: NEJEN DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY

V závěrečných fázích projektu je většinou třeba vypracovat dokumentaci skutečného provedení, která však, pokud jsme byli důslední, nemusí znamenat tolik práce. Předáním této dokumentace zástupcům obchodního centra náš vztah s ním většinou končí. Adekvátní péči však nezapomínejme věnovat našemu vztahu s klientem. V průběhu realizace jsme ho jistě informovali o průběžných výsledcích, v závěru pak dbejme zejména na řádné provedení společné obhlídky a předání díla, pokud možno za účasti zástupců nejdůležitějších realizačních složek. A mysleme
společně třeba i na to, že před otevřením obchodní jednotky je dobré pozvat profesionálního fotografa.

Tolik shrnutí celého procesu a zbývá otázka jeho časové náročnosti. Odpověď není exaktní a univerzálně platná, ale odhad lze vyslovit. Je splněn prvotní předpoklad předem ujasněného návrhu jednotky? A nejedná se o zásadně komplikovaný provoz, vyžadující významně složitější procesy, například vůči dotčeným orgánům státní správy? Potom lze pracovat s předpokladem harmonogramu v trvání do cca 6 měsíců. A jsou-li pro to předem nastavené podmínky, například jistota okamžitých reakcí všech dodavatelů a podobně, můžeme hovořit o jeho zkrácení třeba i o 2 měsíce. Hodně štěstí s návrhem a uspokojení z výsledku!